Historie

 
Znak děkanství a farnosti:
 V modrém poli stříbrný kolmý kyj doprovázený zlatou lilií a zlatou šesticípou hvězdou.
Původ znaku:
Ve středu štítu je umístěn kyj z městského kyjovského znaku. Farní chrám děkanství v Kyjově byl konsekrován r. 1723 za doby biskupa Wolfganga ze Schrattenbachu, třetího kardinála na olomouckém stolci,  z jehož erbu byla převzata šesticípá hvězda. Dávná příslušnost ke klášternímu Hradisku u Olomouce připomíná zlatá lilie z řádového premonstrátského erbu.


Farnost Kyjov patří do Olomoucké arcidiecéze a v současnosti je město Kyjov sídlem děkana stejnojmeného děkanátu.
Kyjovská farnost zahrnuje samotné město Kyjov s jeho částmi: Nětčice a Boršov. Dále k farnoti patří dvě okolní obce Sobůlky a Bukovany. Celkový počet obyvatel farnosti je přes 13 000 lidí. 
Farní chrám je kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje (bývalý kapucínský kostel) . Filiálním kostetem je chrám svatého Josefa Kalasanského (Gymnazijní kaple) při bývalém Piaristickém gymnáziu dalsím kostelem ve městě je chrám svatého Josefa, DělníkaMariánský sloup na náměstí, v Nětčicích kaple Nejsvětější Trojice a nad městem je kaple svatého Rocha. V Sobůlkách je kaple Nejčistšího Srdce Panny Marie a v Bukovanech kaple blahoslaveného Jana Pavla II. a kaple (zvonice) Panny Marie Lurdské. 


Historie

Roku 1180, za opata Michala (opat kláštera Hradiska u Olomouce) a z jeho popudu, je v osadě Kyjov zřízena samostatná, jako jediná v širokém okolí, duchovní správa. ,,Které okolní osady během staletí byli přifářeny, nedá se přesně zjistit, tolik zdá se však mysliti, že Kyjov stal se tím církevně střediskem celého okolí.“ A v letech 1171 až 1196 postaven farní kostel svatého Martina na vyvýšeném místě nad městem, jako protáhlá kamenná románská stavba, jež se stal dominantou obce. Několikrát v jeho historii vyhořel. Znovu a důkladně byl opraven v roce 1692. Vznikla tak stavba monumentálního charakteru, podle dobového zobrazení v kapli svatého Rocha, vystavěné na poděkování proti uchránění před morovou ránou roku 1705, měl vysokou věž zakončenou cibulí. Problémem bylo ovšem to, že i po přestavbě nebyl dost prostorný a v neposlední řadě, se nacházel mimo hradby, což bylo značně nepraktické. V jeho blízkosti stávala fara.

Kyjovská farnost byla povýšena na děkanství roku 1785 zásluhou kyjovského faráře Jiřího Dědka.