Příprava na křest či svatbu

Křest je první ze svátostí. Je to největší Boží dar v životě člověka. Křtem Bůh přijímá člověka za své dítě a vkládá do něho svůj život a zapojuje ho do společenství věřících - církve. Odpouštějí se mu hříchy (u malých dětí dědičný hřích, u dospělých také všechny osobní hříchy), získává duchovní dary - Božské ctnosti: víru, naději a lásku. Pokřtěný má pak právo na přijetí ostatních svátostí.

Předpoklady pro křest malého dítěte:
1. Křest dítěte žádají rodiče či alespoň jeden z rodičů.
- Je dobré si nahlášení křtu domluvit telefonicky nebo osobně, aby se vám mohl kněz plně věnovat.
2. Křest je rozhodnutím se pro víru a pro život z víry.
- Proto je nutné, aby aspoň jeden z rodičů byl pokřtěný a zavázal se, že bude své dítě vést k Bohu slovem i životem. Malé děti se křtí "na víru" rodičů.
3. Před vlastním křtem je příprava.
- Příprava se věnuje rozhovoru o křtu, o víře a životě z víry. Počet setkání může být různý a závisí na životních okolnostech manželů a rodiny. Délku přípravy určuje kněz. A proto je potřeba dojít více jak měsíc před plánovaným termínem křtu.
4. Kmotr má být praktikující věřící, aby mohl pokřtěného vést v křesťanské životní cestě a pomáhat rodičům v náboženské výchově.
- Proto by měl být především pokřtěný, biřmovaný a s živou katolickou vírou. Spolu s rodiči nese před Bohem odpovědnost za náboženskou výchovu a výuku dítěte.
5. Křest má být v té farnosti, ve které rodiče žijí.
- Pokud rodiče chtějí křtít ve farnosti mimo své bydliště, je potřeba donést potvrzení svého faráře, že souhlasí se křtem v jiné farnosti.

Na první setkání je potřeba donést doklady: rodný list dítěte, oddací list rodičů, údaje kmotra (bydliště).
K vlastnímu křtu je třeba si zajistit: křestní roušku, křestní svíčku.


Svatba v kostele není pouhým formálním právním aktem, ale znamená něco mnohem víc. Je svátostí. Skrze tuto svátost manželství Bůh vstupuje mezi milující pár, aby ho posvětil a pomáhal jim v letech společného života. Manželství chtěl, naplánoval a dal k němu podnět sám Bůh. Pokud tedy člověk chce manželství co nejlépe pochopit a prožít, musí se s tímto Božím plánem společného života dobře seznámit.
Protože je bezprostřední příprava na manželství relativně dlouhá, je třeba se přijít domluvit s knězem zavčas. Nejlépe šest měsíců před svatbou (ale klidně i rok), avšak minimálně tři měsíce před uzavřením manželství.
Na matričním úřadu obce, kde se bude sňatek uzavírat, je třeba vyřídit státní dokumenty.

Dispozice k přijetí svátosti manželství:
1. Být pokřtěný v římskokatolické církvi a plnoletý.
2. Při sňatku s osobou patřící do jiné církve nebo církevní společnosti poskytne katolická strana příslib, že si zachová víru a bude se snažit, aby všechny děti byly pokřtěny a vychovány v katolické církvi; totéž platí při sňatku s osobou nepokřtěnou (srov. CIC can. 1086 a 1124-25).
3. Katolický křesťan je povinen uzavřít manželství před církví v kostele; pokud uzavřel jen civilní sňatek, zůstává členem církve, ale nemůže přijímat svátosti, může proto dodatečně požádat o zplatnění před církví, o své situaci se může poradit s knězem.