Jste zde

NÁVŠTĚVA V MOLDAVSKU

Začátkem června t. r. navštíví kněží našeho děkanátu Kyjov Moldavsko. Primárním důvodem je setkání s místními kněžími, kterým kněží naší arcidiecéze pomáhají skrze sbírku na Zelený čtvrtek ve finančním zabezpečení. Katolická církev je zde malé, ale velmi dynamické, společenství. Chtěli bychom vás, sestry a bratři, poprosit o pomoc pro tyto naše sestry a bratry. Během měsíce května bude u mariánských oltářů našeho děkanátu pokladnička, kde můžete přispět katolickým křesťanům v Moldávii. Tento dar bychom při návštěvě na začátku června osobně předali.

INFORMACE O ZEMI
Moldavsko (moldavsky Republica Moldova, ukrajinsky Молдова, rusky Молдавия i Молдова) je východoevropský vnitrozemský stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem. Žijí zde necelé 4 milióny obyvatel. Jeho hlavním městem je Kišiněv (Chișinău). Úřední jazyk se dříve nazýval moldavština, podstatná část obyvatel ho však považovala za dialekt rumunštiny. V prosinci 2013 nejvyšší soud rozhodl, že úředním jazykem země je rumunština. Užívá se též ruština, ukrajinština a gagauzština.
Současná Moldavská republika vznikla v roce 1991, po rozpadu Sovětského svazu. Navazuje na tradici Moldavského knížectví, jež má kořeny ve 14. století. Severní část knížectví byla po záboru Rakouskem roku 1775 známa jako Bukovina. Po roce 1812 si zbylé území rozporcovali Rusové a Osmani a bylo poté známo jako Besarábie. Po první světové válce krátce existovala samostatná Moldavská demokratická republika, ale roku 1918 byla včleněna do Rumunska. Z druhé části území, kontrolované Sověty, vznikla Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. V roce 1940 Sověti i zbytek Moldavska obsadili a začlenili ho do SSSR, jakožto Moldavskou sovětskou socialistickou republiku. Po rozpadu SSSR vyhlásila samostatnost. Znovupřipojení k Rumunsku Moldavané odmítli v referendu. Moldavsko bývá někdy nazýváno Moldávie, avšak zaujímá pouze část historické země Moldávie.
Na jihu Moldavska se nachází autonomní oblast Gagauzsko, kde žije obyvatelstvo turkického původu a na východě je autonomní oblast a mezinárodně neuznávaný stát Podněstří, obývané zejména etnickými Rusy. Podněstří, na rozdíl od Moldavska, netvoří historickou součást Moldávie ani předválečného „Velkého Rumunska“.
Moldavsko je členskou zemí Společenství nezávislých států a Organizace černomořské ekonomické spolupráce, ale zároveň usiluje o vstup do Evropské unie. Ekonomika Moldavska je nejmenší v Evropě a Moldavsko má rovněž nejnižší index lidského rozvoje na kontinentu. Je nejméně navštěvovanou zemí turisty v Evropě. Světová banka v roce 2005 označila Moldavsko za nejchudší zemi Evropy.

CÍRKEV V MOLDAVSKU
Dominantní církví v Moldavsku je pravoslaví, ke kterému se hlásí téměř 96% obyvatel.
Když Sověti zabrali po roce 1944 moldavské území Rumunska, demolovali kostely a používali je pro nenáboženské účely. Křesťanské obce byly deportovány, kněží zavíráni, vražděni nebo vyhošťováni. V roce 1965 byla katedrála změněna na kino a nahrávací studio.
V roce 1990 byl do Kišiněva poslán P. Anton Cosa, aby zahájil obnovu katolické komunity. Po roce se k němu připojili dva kněží z katolického teologického institutu v rumunském Iasi. Když v roce 1991 komunismus v Moldávii padl, byla Církev uznána a o tři roky později navázal Vatikán s Moldávií diplomatické styky. Diecéze zde byla ustanovena 27. října 2001, má 20 farností ve 3 děkanátech. Kišiněvská katedrála je zasvěcena „Prozřetelnosti Boží“ (na obrázku). Biskupem se stal Mons. A. Cosa, v pastoraci mu nyní pomáhá 23 kněží diecézních i řádových, 2 jáhni a 30 řeholních sester z 8 různých řádových společenství. Ke katolické církvi se zde dnes hlásí cca 21. 000 věřících.
V roce 2014 tuto zemi navštívil náš arcibiskup Jan Graubner, své zážitky popisuji mj. následovně: „Návštěva pro mne byla velkým povzbuzením. Místní církev je velmi chudá, ale živá. Ekonomicky žije ze zahraniční pomoci a také česká charita tam podporuje nějaké projekty. Na památku jsem v jedné farnosti dostal hezký obraz malovaný na látce třináctiletou dívkou v kurzu, který dotuje naše charita.“ A pokračuje: „Moldavsko je země s největší chudobou v Evropě. Není práce, mnoho lidí pracuje v zahraničí, stát nemá na důchody a tak vyplácí jen tolik, co stačí důchodcům na skromný byt. Na jídlo nezbude nic. Církev prostřednictvím svých organizací dává denně oběd pěti stům lidí. Nezisková organizace založená katolickou církví dává další tři tisíce obědů chudým na šedesáti místech v zemi. Kněží nemají zajištěný plat. Jen z darů diecéze Drážďany dostává každý sto euro na měsíc.“ Arcibiskup Graubner proto nabídl jménem své diecéze finanční příspěvek na sociální a zdravotní pojištění jejich kněží. „Až si k tomu zřídí právní strukturu, připraví se smlouva o spolupráci,“ uvedl.

Během května tedy můžete přispět na pomoc bratřím a sestrám v Moldavsku u mariánských oltářů. Za vaše dary upřímně děkujeme. Ať vám dobrý Bůh odplatí!