Farní společenství

Farní společenství

•  

  Ministranti

  Asi nejviditelnější společenství, nejen v naší, farnosti jsou ministranti.  Každý si asi představí bílo černé oblečení, misál, kalich, patena, zvonění, do toho i nějaká ta úsměvná situace, kterou se pobaví celý kostel. I to patří ke službě ministranta, který po knězi stojí nejblíže našemu Pánu. Snad si to v dnešní době ani neuvědomujeme (nebo nechceme), ale to je velký dar.

  Slovo ministrant pochází z latinského slova ministrare, což znamená sloužit, nebo také druhému člověku činit to, co si přeje. To můžeme říci i takto. Chci být v blízkosti Ježíšově, protože vím, že mě zachránil. Proto mu chci svou službou být blízko a projevit, že jej mám rád. Toto můžeme považovat za základ ministrantské služby.

  Služba ministrantů není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Pro toho, kdo chce Bohu sloužit a být v dobré partě, to však není problém. Každý ministrant má při mši sv. svůj specifický úkol. Ten největší je, aby sloužil s radostí a odvahou, protože jde o setkání s Kristem. Když čte čtení nebo zpívá žalm, nese svíčky, konvičky, kalich nebo misku s hostiemi, dává se do služby Kristu. Půjčuje Ježíši svá ústa, své ruce i sebe samého. Ale můžeme jít ještě o kousek dál, protože ministrování nekončí mší svatou. Nejen v kostele, ale i doma, ve škole a mezi kamarády má ministrant půjčovat svá ústa a své ruce a sebe celého, aby sám Ježíš mohl dál přicházet mezi lidi a prokazovat jim dobro.

  Službu ministranta vystihuje také následující věta: „Ministrantem nejsem tím, co dělám, ale kým jsem. Není to o tom všechno zvládnout přesně podle liturgických pravidel. Jde ale o to, že si buduji své přátelství s Ježíšem, které má přetrvat“.

  Není to tedy jen ukázat se v kostele před lidmi, něco sem tam přinést, ale rozvíjet svůj vztah s Ježíšem, rozvíjet svou lásku k němu.

  V naší farnosti máme zhruba 40 ministrantů, z toho pravidelně se do služby zapojuje 25., někteří jsou již starší, tak přichází občas, ale i s těmi počítáme :-); několik malých se teprve připravuje. V tomto školním roce máme schůzky na tři skupiny podle věku každý pátek, kluci nad 15 let jednou měsíčně v sobotu. Chci i na tomto místě pozvat k ministrantské službě další kluky. Rodiče, povzbuďte své syny a pošlete je k oltáři. Často slyším, mu se nechce, ale já nevím, on to oblečení nosit nebude, … a další výmluvy. Vězte, jsou to výmluvy liché. Ježíš se nenechá zahanbit. Zájemci se mohou ozvat kněžím. 

  Velké díky všem nejmenším, malým, větším, velkým i maxi strantům za jejich službu.
  
  Ministrantské schůzky probíhají následovně:
  
  – do 5. třídy: pátek v 17 hod.      
  – 6. třída: 15 roků – pátek v 17 hod.      
  – nad 15 roků: v sobotu v 10 hod. dle vyhlášeného data

•  

  Eucharistická hodina

  Je to diecézní společenství, které navazuje na historické eucharistické bratrstvo založené v roce 1870. Nynější bylo založeno před sedmi lety nynějším arcibiskupem Janem.
  Hlavní náplní tohoto společenství je „přispět k dlouhodobému a pravidelnému prohlubování osobního vztahu věřících k Pánu Ježíši“. Členové jsou z celé naší diecéze a život tohoto společenství se uskutečňuje ve farnostech.

  Společenství má následující zásady:
  – Členové společenství se snaží prožít půl hodiny s Pánem Ježíšem u svatostánku každý týden, minimálně však jednou za měsíc.
  – Členové se snaží růst v osobním přátelství s Pánem Ježíšem. Těší se na důvěrné chvíle s ním v modlitbě, ale myslí na něj i přes den při své práci.
  – Aby jejich láska nebyla planým citem, snaží se sloužit Pánu Ježíši v potřebných se stejnou láskou, s jakou klečí u svatostánku.
  – Za každou půl hodinu adorace před svatostánkem (výstav není podmínkou) může získat plnomocné odpustky pro sebe nebo pro duše v očistci; proto je důležitá pravidelná sv. zpověď.
  – Nemocní, kteří nemohou do kostela, mohou plnit členskou povinnost adorace a získávat stejné milosti, pokud se snaží adorovat aspoň na dálku, ze svého lůžka.
  – Arcibiskup olomoucký nebo pověřený sekretář sdružení slouží začátkem každého měsíce mši svatou za živé a zemřelé členy. Také členové se modlí za sebe navzájem i za zemřelé členy.

  Společenství působí i v naší farnosti; má zhruba 25 členů, kteří se snaží ve svém životě uskutečňovat výše řečené. I přes tyto řádky bych chtěl pozvat další nové členy, abychom společně šířili úctu a lásku k Eucharistii.
  Zájemci (věk není omezen) se mohou více informovat a přihlásit u kněží. Zakončeme toto krátké představení slovy ze zakládacího dekretu: „Kéž Pán Ježíš provází mimořádnou přízní a zvláštním požehnáním všechny, kteří na jeho pozvání k osobnímu přátelství odpoví velkoryse.“

•  

  Fatimský apoštolát

  Světový apoštolát začal svoji činnost ve Šlapanicích u Brna otcem Pavlem Dokládalem na jaře roku 1990. Následně téhož roku pokračoval v Třebíči, kam byl otec Pavel přeložen. Z Kyjova jsme pravidelně jezdili na „třináctky“ do Třebíče. Poutí se účastnili farníci z Kyjova, Bohuslavic, Sobůlek, Bukovan. Po přeložení otce Pavla jsme jezdili do Koclířova u Svitav.

  V srpnu roku 1995 Mons. Karel Otčenášek požehnal vznikající Českomoravské Fatimě. Fatimské centrum v Koclířově je spjato s pastoračním centrem Nového Adalbertina v Hradci Králové. 15. května 1995 otec arcibiskup Karel Otčenášek vepsal do srdce Panny Marie z Nazareta, která putovala po České republice a byla také v Kyjově, jméno České republiky.

  Apoštolát je v naprosté jednotě s pokyny uvedenými sv. Otcem. Spojení s Kristem skrze Pannu Marii, stojí na pilíři, kterým je PRIMÁT MILOSTI. Bez Krista nezmůžeme nic.

  V Kyjově jsou fatimské pobožnosti každou sobotu v měsíci a poutě vždy 13. od května do října. Je to čas, kdy se Panna Maria zjevovala fatimským pasáčkům Františkovi a Hyacintě, dnes již svatořečeným, a Lucii. Žádala, aby se lidé obrátili, činili pokání a modlili se svatý růženec.

  Program pobožnosti:

  Píseň, vzývání Ducha svatého modlitbou Přijď Duchu svatý, přijď na mocnou přímluvu Neposkvrněného srdce Panny Marie tvé milované nevěsty 3x, sv. růženec, litanie, modlitba na úmysl sv. otce Františka, modlitba zasvěcení Panně Marii.

  Česká republika je rozdělena na 17 regionů, každý region se modlí na určený úmysl. Oblast Hodonín se modlí na úmysl: Aby byl chráněn, posvěcován a rozvíjen manželský a rodinný život. Přihlásit se do apoštolátu může každý osobně u Marie Strašilové. Každý měsíc se za živé a zemřelé členy Fatimského apoštolátu a jejich rodiny slouží mše svatá.

  Je to cesta s Pannou Marií do nebe. Neváhejte se na tuto cestu vydat, dokud je čas.

•  

  Koinonia Jan Křtitel

  My, kteří jsme našli své povolání v Koinonii Jan Křtitel, žijeme intenzivní přátelství již 25 let. V Kyjově a okolí je nás 40 členů a 20 příznivců. Naše cesta začala duchovní obnovou v r. 1996 a následně kurzem Filip. O rok později jsme se začali účastnit duchovních setkání v Plzni–Liticích. Tam jsme prošli dlouhou cestu růstu a poznávání Ježíše skrze Biblickou školu a různé kurzy zaměřené na vyučování z Božího slova. Zvláštní pozornost je také zaměřena na přátelství a jednotu s bratry, kteří přijíždějí na setkání do oázy z celé České republiky.

  Koinonia je jako jedna velká radostná rodina přátel, která společně uctívá Krista ukřižovaného a vzkříšeného. Našim pozdravem je proto „Kristus vstal z mrtvých“ a odpovědí „V pravdě a my s ním“.

  Charisma Koinonie Jan Křtitel je podpora nové evangelizace – nové zápalem, metodami a výrazem a to prostřednictvím hlásáním kérygmatu, používáním charismat a komunitního života. Vznikla v r. 1979 díky knězi P. Ricardu Argaňarazovi blízko italské Vicenzi, kde spolu s dalšími bratry začali život oddaný modlitbě, manuální práci a studiu. Struktura Koinonie – jako federace sjednocující jednotlivé Koinonie rozšířené po celém světě. Každá jednotlivá Koinonie je členěna na komunitu života- zasvěcené bratry a sestry, na komunitu smlouvy, členy žijící ve světě a ti všichni tvoří oázu. V ČR je oáza v Plzni–Liticích od r. 1999. Pro oázu je charakteristický společný život smíšené komunity (kněží, zasvěceni bratři a sestry). Každou oázu vede zasvěcená osoba. V rámci každé oázy existuje skupina osob se sliby (závazky, podle délky spolupráce i s trvalými). Tyto osoby se sdružují podle místa bydliště na tzv. „Rodinné komunity“ (RoKo).

  Členy nejsou pouze celé rodiny, ale i jednotlivci různých životních stavů. Každou takovou komunitu vede koordinátor. V ČR je takových RoKo 23. My, kteří jsme se rozhodli jít po této cestě společně s Ježíšem a Koinonií Jan Křtitel se v Kyjově setkáváme jedenkrát měsíčně na Agape s vyučováním, které dostáváme z mateřské oázy. Každý člen otevírá svůj dům zájemcům, kteří se přicházejí modlit jedenkrát za týden na setkání zvané Dům modlitby. Zde probíhají v malých skupinkách modlitby chval a díků, čte se Boží Slovo a rozebírá se evangelium a vlastní zkušenosti s Pánem. Podávají se svědectví víry, vzývá se Duch svatý a společně se prosí za své potřeby. Vše probíhá v diskrétnosti. Zkušenosti, které jsme načerpali, bychom rádi předávali ve farnosti. Momentálně jsme se setkávali na faře v rámci synodní skupinky a kurzu Kérygma. Pán nás vede, abychom darovali to, co máme. A my jsme se rozhodli darovat Ježíši svůj čas na modlitbu a setkávání. Chceme povzbudit všechny, kdo touží, prohloubit svůj duchovní život a setkat se s živým Ježíšem, aby se rozhodli zapojit se s námi do tohoto díla.                         

  Kontaktní osoba:  Helena Pauerová, [email protected]

•  

  Modlitební společenství sv. růžence

  Modlitební společenství je katolické a je otevřené všem bez rozdílu věku, vzdělání, či přináležitosti k nějaké spiritualitě, hnutí nebo komunitě.
  
  Členství je neformální, není třeba se nikde registrovat ani vyplňovat přihlášku, členem se stává, každý ve svobodě, když se společně modlí a přijímá pravidla.
  
  Společenství se setkává na kyjovské faře k modlitbě každé úterý v 18:45 a modlitba má daný průběh.
  
  Modlitební skupina se každé setkání modlí k Duchu svatému, modlitby chval a díků a přináší prosby, do desátků sv. růžence vkládáme prosby na úmysl Panny Marie, sv. otce Františka, prosby za rodiny a za dar víry, za kněze a řeholní povolání a naše vlastní osobní úmysly. Následuje modlitba k sv. Josefu. Modlíme se také za mír a Českou republiku, na závěr se zasvěcujeme Panně Marii.
  
  Pokud otec děkan v této době naplánuje jinou modlitbu, mši v kostele nebo jinde je akce otce děkana nadřazená naší (tedy pokud je to možné, účastníme se přednostně akcí kyjovské farnosti např. Májová).

  Členové dle svých možností přijímají za svá tato pravidla:
  
  -    dle svých možností se modlí za sebe navzájem a za úmysly celého společenství denně nejlépe večer ve 21 hod. (Otčenáš, Zdrávas, Sv. Michael)
  -    slouží ve farnosti podle potřeby a možností. (úklid, sbírky, účast na farních modlitbách, poutí a akcí…)
  -    aktivně se vzdělávají ve věcech víry a prohlubují svou víru (čtení Katechismu katolické církve, účast na duchovních obnovách …)
  -    se snaží využít co nejvíce „pokladů“ Církve svaté pro duše, které potřebují pomoc (sloužení mší svatých, získávání odpustků, půsty …)
  -    se účastní mše svaté a přijímají Ježíše v Eucharistii co nejčastěji.
  -    navštěvují eucharistického Pána Ježíše v kostele. (adorace)
  -    dbají na to, aby žili v milosti posvěcující. (svatá zpověď)
  -    jsou si vědomi zásady mlčenlivosti.
  -    se pravidelně účastní modlitebního setkání a dbají na to, aby přicházeli včas.
   

  Pokud máte zájem, můžete přijít každé úterý v 18:30 na kyjovskou faru a modlit se s námi.

•  

  Služebníci Ježíšova Velekněžského Srdce

  Dílo SJVS vzniklo v roce 2008 v návaznosti na celoživotní touhu voršilky Stanislavy Ernstové (1891-1968) založit společenství duší, jejichž posláním by byla služba kněžím v modlitbě a oběti za ně.

  Proces blahořečení Matky Stanislavy byl zahájen. Ještě za svého života vyslovila prorocké poselství o společenství, které po její smrti vznikne, a o knězi, který bude duchovním otcem tohoto společenství.

  Tímto knězem se stal otec Tomáš Špidlík (1919-2010), pod jehož záštitou dýchá společenství Služebníků těmi nosnými pilíři duchovního života, které staví na osvědčené ignaciánské spiritualitě:
  1. úcta k Božskému Srdci;
  2. přinášení skryté oběti vlastního srdce (za kněze);
  3. vkládání svého života do Ježíšova Velekněžství.

  Převážnou většinu společenství tvoří laici a vůbec všichni ti, kdo v podmínkách světa žijí vnitřní zasvěcení, vycházející ze křtu a povolání k všeobecnému kněžství v církvi. Dalšími pilíři života Služebníků jsou světci Pio z Pietrelciny, papež Jan Pavel II. a mnoho dalších.

  Všichni, kdo se chtějí stát Služebníky, jsou vítáni: ti, kdo zakusili ve svém srdci touhu Srdce Ježíšova – modlit se a obětovat za kněze. Zvaní jsou doslova všichni: od dětí až po lidi dříve narozené, zdravé i nemocné, naplněné, ale i hledající nebo životem vyčerpané. Vnímáte-li v tichosti svého srdce poslání k této skryté službě, můžete se obrátit na s. Kateřinu Klosovou (email: [email protected])

  Toto společenství se zde v místním kostele setkává k modlitbě a adoraci za biskupy a kněze 1. čtvrtek v měsíci 19:15 a 1. pátek v 17:30. Všichni jste srdečně zváni!

  Kontaktní služebnice zde: Petra Hradilová, tel.: 777 128 849, e-mail: [email protected]

•  

  Společenství Živého růžence

  Živý růženec je modlitební společenství věřících, kteří se kromě svých obvyklých modliteb zavázali k denní modlitbě jednoho desátku růžence. Desátky jsou v modlitební skupině o 20 členech rozděleny mezi členy tak, aby se skupina v souhrnu pomodlila za den celý velký růženec, tj. radostný, bolestný, slavný a také světla, který byl k původnímu růženci dodatečně přidán papežem Janem Pavlem II. V praxi to znamená, že každý člen obdrží kartičku s určeným desátkem, který se modlí po celý měsíc. Po měsíci předá kartičku dál a obdrží jinou, s následujícím desátkem. Tak přispívá každý svým dílem, ale užívá milosti spojené s modlitbou celého růžence.

  Živý růženec vznikl v r. 1826 ve Francii z podnětu Pauline Jaricot, která chtěla najít způsob, jak zachránit duše nevěřících lidí ve svém okolí. V 17 letech se rozhodla po jedné promluvě kněze změnit svůj dosavadní způsob života a brzy na to složila slib čistoty. Později založila společenství, které podporovalo modlitbou i finančně šíření evangelia.

  Když byla vyzvána k apoštolátu dobrého katolického tisku, stalo se jí to impulsem k realizaci plánu, o němž později sama řekla: “Uvědomila jsem si tehdy, že nadešel čas založit sdružení dostup­né všem, jež by umožnilo dosáhnout jednotu modlitby jedinečným způ­sobem, krátkým a praktickým …“

  Pauline začala zakládat modlitební skupinky po 15 lidech (15 desátků růžence). Každý člen dostal za úkol se denně pomodlit stanovený desá­tek na daný úmysl a jednou za měsíc rozjímat o tomto tajemství. Všech 15 členů se tak podělilo o všech 15 tajemství, což se postupně obměňovalo. I přes počáteční potíže se společenství ŽR ve Francii rychle šířilo a brzy překročilo hranice Francie.  

  V naší farnosti působí společenství Živého růžence od roku 1985. V Kyjově je do ŽR zapojeno 225 věřících, kteří jsou rozděleni do modlitebních skupin tzv. růžencových Růží. Těch je celkem 14, z toho tři jsou po 20 a ostatní po 15 členech, protože se je nepodařilo doplnit do plného počtu, tj. 20 členů. Další Růže jsou v Bukovanech a Sobůlkách. Společenství není nijak organizované, neschází se, ale je navzájem propojeno modlitbou.

  Rádi přivítáme nové zájemce o tuto modlitbu, kteří by rozšířili naše řady, nebo převzali modlitební štafetu po těch, kteří se již modlit nemůžou (úmrtí, vážná nemoc apod.).

  Členi ŽR jsou také zapojeni do celosvětové sítě modliteb s papežem (Apoštolátu modlitby) a svůj denní desátek obětují na úmysly Apoštolátu, tj. úmysly Sv. Otce a našich biskupů a přidávají též úmysl farnosti.

  Za živé a zemřelé členy ŽR a jejich rodiny je každý měsíc sloužena mše sv.

  Pokud budete mít zájem o tento způsob modlitby růžence, hlaste se na tel. 608 157 329.

•  

  Farní klub Společně

  Ze setkání synodálních skupinek vzešel návrh oživit farní společenství formou různých aktivit. Jakožto členové farní rodiny se chceme vzájemně povzbuzovat k odvaze, kreativitě a otevřenosti tak, abychom se učili naslouchat a porozumět si, kráčet na společné cestě k jednotě v Kristu.

  Pod hlavičkou farního klubu SPOLEČNĚ bychom chtěli připravovat různé aktivity, aby si každý našel, co se mu líbí. Jedná se o rodinné aktivity s programem pro celou rodinu (také pro prarodiče s dětmi). Pro utužení duchovního, duševního i tělesného zdraví nabízíme pohybové aktivity, ať už se jedná o pěší či cyklo výlety, plavání nebo cvičení. Kulturní aktivity by zahrnovaly zájezdy, divadlo, tvořivé dílny k obdobím liturgického roku. Duchovní aktivity, ze kterých se všechny další činnosti odvíjí, by zahrnovaly poutě, kurzy, rozhovory, přímluvy, modlitby, přednášky, duchovní obnovy. Ze sociálních aktivit bychom vyzvedli pomoc potřebným a programy pro seniorský věk-prevence stárnutí. Uvedených akcí se mohou účastnit nejen farníci, ale i kdokoliv z okruhu jejich rodinných příslušníků, přátel, známých, hledajících… 

  Zamysleme se prosím, čím bychom mohli přispět farnímu společenství. Na základě našich hřiven se může jednat o různorodé činnosti, například o nějakou službu, pomoc s drobnými pracemi a opravami těm, kdo o to požádají, odvozem seniorů na bohoslužby, výpomoc při úklidu kostela a fary, zpěvem v kostelním sboru apod. Každý jednotlivec může přispět a nabídnout podle svých časových možností své schopnosti a dary.

  Po vzoru prvních křesťanů se můžeme scházet nejen v kostele, ale i po domech, na cestách, v sálech či tělocvičně, v přírodě.

  Využijme šance k synodální proměně církve i v naší farnosti a vydejme se společně naplňovat Kristovo poslání.

  Kdo by měl zájem přispět jakkoli svou pomocí, může se obrátit na Kateřinu Prokešovou (tel. 607 758 698, email: [email protected]), Helenu Pauerovou (tel. 727 810 705, email: [email protected]) nebo Marii Hochmanovou (tel. 739 114 092, email: [email protected]).

  Co už v současné době probíhá:

  V současné době probíhá cvičení pro ženy středního a důchodového věku. Máte-li zájem posílit si zdraví, zpevnit své tělo a vnést do svého života více pohybu, zlepšit si kondici, nabízíme nenáročné cvičení na protažení celého těla. Cvičíme v kyjovské sokolovně u vlakového nádraží vždy v pondělí a ve středu od 18.00 do 19.00 hod. Také pořádáme výšlapy po okolí podle domluvy.

  Na Educante probíhají kurzy pro domácí pečující, vždy od 16 do 18 hod. Je třeba se přihlásit na tel. 776760784 nebo [email protected] Bližší informace www.educante.cz nebo u p. Ludmily Kloudové.

•  

  Společenství Modlitby matek

  Společenství Modlitby matek bylo založeno v roce 1995 v Anglii dvěma babičkami, které pocítily touhu modlit se za své děti s větší odevzdaností. Poté se rozšířilo do téměř celého světa a byly zaznamenány krásné ohlasy a vyslyšení.

  V Kyjově skupinku založila před 10 lety jedna z maminek jako duchovní povzbuzení při pravidelném společném setkávání maminek na mateřské s dětmi na farní zahradě.

  Nyní nám děti už odrostly, a tak se scházíme samy ve večerních hodinách — aktuálně v úterý v 18.30 na faře. Během společného sdílení skrze modlitbu odevzdáváme naše děti do Ježíšových rukou.

  Hlavními pilíři jsou odevzdání a důvěra. Na vytvoření skupinky stačí dvě maminky, nejvýše osm, které se jednou týdně setkávají.

  Rády vás mezi sebe pozveme nebo pomůžeme se založením nové skupinky, třeba právě i pro obnovení setkání maminek na mateřské, které nás vždy velmi povzbuzovalo. Modlitby matek jsou však určeny všem maminkám bez ohledu na jejich věk.

  Kontakt na farnici ze Společenství Modlitby matek: Lenka Fortelná, [email protected]

•  

  Orel

  Orel je česká, katolická, tělovýchovná a kulturní organizace. Orel jako spolek byl založen v r. 1909, mezi jeho zakladatele patřil Mons. P. Jan Šuránek, předseda exilové vlády v Londýně, zakladatel ČSL, vězeň komunistických žalářů.

  Orel je spolek s celostátní působností, má přes 20 000 členů, sdružujících se v jednotách a župách. Duchovním rádcem je arcibiskup Mons. Jan Graubner.

  Orel byl 3x zrušen a 3x znovu obnoven.

  Dnes navazuje na tradici našich předků, kteří toto společenství s láskou a úsilím budovali, postavili nespočet orloven, lidových domů, které slouží dodnes. „Pořádali župní slety, zúčastňovali se kulturních a významných národních akcí, hráli divadlo, pořádali slavné orelské poutě – vzpomeňme pouť v r.1948, která byla národní manifestací proti nacismu, po které nastalo zatýkání, monstrprocesy, vězení.

  Mnozí z Orlů položili za svou vlast i životy, jako byli atentátníci na Heydricha Jan Kubiš a Jozef Gabčík a další dva. 18. červen je významný památný den Orlů.

  Cílem činnosti orla je návrat dětí a mládeže od konzumního života počítačů ke sportu, který dává smysl pro fair play, formuje osobnost. Provozuje 60 druhů sportů – orelskou běžeckou ligu, běh na Petřín, maraton J. Buly, florbalovou ligu, mistrovství Evropy ve futsalu kněží aj. Nominuje své členy na mezinárodní závody jako je FICEP. Pořádá kulturní akce – festival písní CANTATE, recitační soutěže, řečnický trénink, orelské poutě – tradiční je na sv. Hostýně s během do schodů aj.

  Orlové ve svých stejnokrojích a s historickými prapory jsou všude tam, kde mohou demonstrovat a hájit pravdu, svobodu, víru, slušnost a lásku k vlasti. Zdraví se pozdravem ZDAŘ BŮH, oslovují se bratře a sestro a modlí se s orelskou modlitbou: Požehnej, Bože, orelské práci, aby Tebou začínala a s Tebou končila. Ke Tvé cti a chvále, k dobru našich duší a blahu naší vlasti. Amen. Panno Maria královno Orlů, oroduj za nás!

  Pamatujte si: S orlem vzlétnete výš!

  Orel je spolek pro všechny, prosím přidejte se k nám!

  Jednota Orel Kyjov patří do župy Šilingrovi, máme historický prapor a jeden člen – praporčík má stejnokroj. Zúčastňujeme se poutí, národních akcí, programů jiných jednot, charitativních akcí aj. V měsíci červnu pořádáme v Kyjově malou orelskou pouť se mší svatou v našem kostele. Naším duchovním rádcem byl pan děkan otec Vladimír, byl také členem naší jednoty Orel Kyjov.

  ZDAŘ BŮH!

  Kontakt: Josef Kouřil tel.: 605 520 645, e-mail: [email protected]