Historie kyjovské farnosti
Historie kyjovské farnosti
Znak děkanství a farnosti
V modrém poli stříbrný kolmý kyj doprovázený zlatou lilií a zlatou šesticípou hvězdou.
Původ znaku: Ve středu štítu je umístěn kyj z městského kyjovského znaku. Farní chrám děkanství v Kyjově byl konsekrován r. 1723 za doby biskupa Wolfganga ze Schrattenbachu, třetího kardinála na olomouckém stolci, z jehož erbu byla převzata šesticípá hvězda. Zlatá lilie z řádového premonstrátského erbu připomíná dávnou příslušnost ke klášternímu Hradisku u Olomouce.
Farnost Kyjov patří do Olomoucké arcidiecéze a v současnosti je město Kyjov sídlem děkana stejnojmeného děkanátu.
Kyjovská farnost zahrnuje samotné město Kyjov s jeho částmi: Nětčice a Boršov. Dále k farnosti patří dvě okolní obce Sobůlky a Bukovany. Celkový počet obyvatel farnosti je přes 13 000 lidí.
Farní chrám je kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje (bývalý kapucínský kostel). Filiálním kostetem je chrám svatého Josefa Kalasanského (Gymnazijní kaple) při bývalém Piaristickém gymnáziu. Mezi další církevní stavby ve městě patří chrám svatého Josefa, Dělníka, Mariánský sloup na náměstí, v Nětčicích kaple Nejsvětější Trojice. Nad městem směrem na Vlkoš stojí kaple svatého Rocha. V Sobůlkách je kaple Nejčistšího Srdce Panny Marie a v Bukovanech kaple svatého Jana Pavla II. a kaple (zvonice) Panny Marie Lurdské.
Historie
Roku 1180, za opata Michala (opat kláštera Hradiska u Olomouce) a z jeho popudu, je v osadě Kyjov zřízena samostatná duchovní správa – jako jediná v širokém okolí. ,,Které okolní osady během staletí byli přifářeny, nedá se přesně zjistit, tolik zdá se však mysliti, že Kyjov stal se tím církevně střediskem celého okolí.“ A v letech 1171 až 1196 postaven farní kostel svatého Martina na vyvýšeném místě nad městem, jako protáhlá kamenná románská stavba, jež se stal dominantou obce. Několikrát ve své historii vyhořel. Znovu a důkladně byl opraven v roce 1692. Vznikla tak stavba monumentálního charakteru, podle dobového zobrazení v kapli svatého Rocha, vystavěné na poděkování za uchránění před morovou ránou roku 1705, měl vysokou věž zakončenou cibulí. Problémem bylo ovšem to, že i po přestavbě nebyl dost prostorný a v neposlední řadě se nacházel mimo hradby, což bylo značně nepraktické. V jeho blízkosti stávala fara.
Kyjovská farnost byla povýšena na děkanství roku 1785 zásluhou kyjovského faráře Jiřího Dědka.
